Mykény

 STAROVĚKÉ ŘECKO (2) - POVĚST O ATLANTIDĚ A MYKÉNY

 

Kolem roku 1600 před n. l. začal kdysi zlatý věk mínójské kultury na Krétě upadat. Nevíme přesně, kdy se tak stalo, ale zdá se, že na Krétě došlo k sérii přírodních katastrof, které k tomu zřejmě přispěly.

 

Pověst o Atlantidě

Podle řeckého filozofa Platóna byla kdysi na ostrově Atlantidě kvetoucí civilizace, která beze stop zmizela v oceánu. Po mnoho století byli lidé pověstí fascinováni a někteří tvrdí, že zdrojem pověsti by mohl být výbuch sopky...

Vědci zjistili, že mohutný sopečný výbuch rozmetal na kusy nedaleký ostrov Théru. Asi v tuto dobu byly zničeny paláce na Krétě. Příčinou mohly být přílivové vlny zvané tsunami a zemětřesení, které erupce způsobila. Další viz. www.national-geographic.cz Heroický věk Mykén.

 

Vpád Mykén

Po výbuchu Théry se Mínójci znovu vrátili do svých sídel, ale posléze byly paláce a vily zcela zničeny obrovským požárem. Nevíme přesně, co ho způsobilo, ale pravděpodobně Krétu obsadili Mykéňané, kteří se zde zmocnili vlády a vše zničili.

 

Rekonstrukce předpokládané podoby Mykén v době od 1600 – 1100 př. n. l.

 

MYKÉŇANÉ

Asi od 1600 před n. l. řeckou pevninu ovládal lid, kterému říkáme Mykéňané. Jméno dostali po městě Mykény, kde byly objeveny první stopy po jejich kultuře. Do Řecka přišli pravděpodobně ze střední Evropy kolem roku 2000 př. n. l. nebo žili v Řecku již dříve.

Mykéňané žili v malých královstvích, každé kolem nějakého města. Tato království se nikdy nespojila, ale obchodovala spolu a měla stejný jazyk a životní styl. Mykény byly pravděpodobně vůdčím městem.

Mykénská kultura

Mykénské písmo bylo přejato z mínójské formy psaní a vyvinuli vlastní písmo zvané lineární B. Archeologové odkryli tisíce tabulek (byly to seznamy dobytka, plodin či řemeslnických potřeb), které dokázali rozluštit, protože Mykéňané mluvili ranou formou řečtiny.

 

 

   

Rekonstrukce mykénského hradu z dob jeho slávy. Za obvodovým zdivem byly barevné sály.
A) Kyklopské zdivo chránící hrad. 
B) Akropole s královským palácem 
C) Lví brána

 

Královské hroby

Z mnoha předmětů nalezených v hrobech vědci usoudili, že mykénské náboženství bylo podobné mínójskému, obě kultury věřili v posmrtný život.

Roku 1876 německý podnikatel a vášnivý amatérský archeolog Heinrich Schliemann udělal v Mykénách vzrušující objev – odkryl šest královských hrobek, které pocházely z let kolem 1600 let př. n. l. Tváře 5 králů v mykénských pohřebních komorách byly zakryty maskami ze zlata nebo elektronu (slitina zlata a stříbra). Odborníci věří, že tyto masky jsou pokusem o skutečné portréty králů. Nejslavnější z nich je Agamemnonova maska podle legendárního krále z Homérova příběhu o trójské válce – jeho maska to být nemůže, protože je z období 1500 př. n. l. a trójská válka, pokud byla, mohla být někdy kolem 1250 př. n. l.