Mínójská kultura
21.05.2009 10:31
MĚSTSKÉ STÁTY (ATHÉNY)
od 8. stol. před n. l. Řekové začali budovat města často okolo velkých skal, které usnadňovaly obranu. Nejstarším městem doloženým archeologickými nálezy jsou Mykény. Ale nejznámějšími města starověkého Řecka jsou Sparta a hlavně Athény, které se staly v novodobé historii Řecka hlavním městem.
ŘECKÁ KRAJINA
Řecko není bohatou zemědělskou zemí. Půda je kamenitá, krajina hornatá a v létě téměř neprší. Zemědělství bylo a je omezené na nížiny nebo terasovitá pole v kopcích. Hlavní obilninou byl ječmen, olivy, vinná réva. S těmito plodinami se obchodovalo výměnou za pšenici. V suchých horách se pásly ovce a kozy. Rybolov a ryby z něj byly vítanou vedlejší stravou.
Řecko je chudé na kovy, vyskytuje se zde jen železo, které se používalo na výrobu zemědělského nářadí a zbraní.
ATHÉNY
Athény byly obklopeny attickou rovinou, která poskytovala potravu. Nacházely se zde stříbrné doly. Nad městem se vypínala Akropole, místo zasvěcené bohům – největším chrámem na Akropoli byl Parthenón, chrám zasvěcený bohyni Athéně, která byla patronkou města. Akropolis byla náboženským a obřadním střediskem Athén
DEMOKRACIE
Největší vymožeností města Athén bylo, že se občané města mohli zapojovat do správy veřejných záležitostí – tento systém vlády je známý jako demokracie = vláda lidu (mělo to ovšem vadu na kráse – za občany Athén byli považováni pouze muži starší 20 let, volit nesměli ženy, děti, cizinci a otroci, kteří ve městě žili). Občané obsazovali kolem 700 míst ve správě města (od soudce a generála po správce věznice nebo čističe ulic), všichni kromě generálů byli vybíráni na dobu 1 roku losem z mužů starších 30 let.
Otcem řecké demokracie bývá označován řecký básník a vlastenec Solón (638 – 559 před n. l.?).
Poprvé se Solón dostává do centra pozornosti někdy kolem roku 600 před n.l. v období bojů Athén s Megarou o nadvládu nad Salaminou – přestože je většina Athéňanů rozhodnuta boj vzdát, Solón je přesvědčí vytrvat. Výsledkem je vítězství Athén. Poté je zvolen do úřadu archonta – nejvyššího athénského úředníka a zahajuje politické a sociální reformy (např. ruší otroctví za dluhy, provádí pozemkovou reformu apod.)
Bydlení v Athénách
Athénské domy nebyly velké. Jejich zdi byly postaveny z nepálených cihel nebo ze dřeva a byly zastřešeny hliněnými taškami. Tržiště se nazývalo Agora. Bylo obklopeno mnoha výstavnými budovami a sloupořadím, nazývaným stoa (takové podloubí).
CHRÁMY
Chrám byl ve starém Řecku stavěn jako příbytek Boha. Uvnitř chrámu stála velká socha boha nebo bohyně a rovněž tam býval uložen městský poklad. Chrámy byly stavěny ve dvou stavebních slozích – v samotném Řecku a v řeckých městech na území dnešní Itálie to byl sloh dórský, ve městech na dnešním tureckém pobřeží to byl sloh iónský.
BOHOVÉ STARÉHO ŘECKA
Řekové považovali bohy za mocné bytosti, které podle nálady a okolností lidem pomáhají nebo jim škodí. Proto se k nim obraceli prostřednictvím obětí – obětovali jim zvířata, obilí, víno a doufali, že si tak zajistí jejich přízeň. Oheň byl důležitou součástí obětování. Obětovaná zvířata byla často spalována na oltáři.
Řekové věřili, že věštkyně (např. ve slavné věštírně ve městě Delfy) jim prostřednictvím boha Apollóna odpoví na všechny dotazy ohledně budoucnosti.
Zeus – byl otcem bohů a nejmocnějším z nich. Jeho trůn se nacházel na hoře Olympu. Byl bohem nebes a bouří a když pršelo, lidé říkali: „Zeus prší“.
Athéna – byla bohyní války.
Hermes – doprovázel duše do podsvětí, byl oblíbeným bohem pastýřů.
Afrodita – byla bohyní lásky, zrodila se z mořské pěny.
Poseidón - jezdil na svém zlatém voze po vlnách a nechával ztroskotat ty, kteří ho urazili.
Apollón – byl bohem hudby a léčitelství. Poskytoval rady prostřednictvím svých věšteb v Delfách.
Démétér – byla bohyní zemědělských plodin, lidé se k ní modlili v době setí. Když se úroda sklidila, konaly se slavnosti na její počest.
—————